
Kraniosakrální biodynamika a neurobiologie integrace rozšířených stavů vědomí: samotný zážitek nestačí
Rozšířené stavy vědomí (ASC – altered states of consciousness) – vyvolané psychedeliky (např. ayahuasca, psilocybin, MDMA), hlubokou meditací, dechovými technikami či spontánně – mohou přinášet intenzivní vhledy a transformaci. Nicméně bez integrace zůstávají zážitky často roztroušené, někdy chaotické, a vedou k pocitu, že člověk je "uvíznutý mezi světy". Tento stav může vyvolat úzkost, depersonalizaci, retrokognitivní zmatení či retraumatizaci.
Neurobiologický model ASC a význam integrace
1. Akutní fáze zážitku
- Desynchronizace Default Mode Network (DMN) – přerušení spojení mezi prefrontálním kortexem, posterior cingulate cortex a precuneem uvolní rigidní vzorce sebepojetí.
- Zvýšená entropie mozkové aktivity a nové propojení sítí (Carhart‑Harris et al. 2014, review neuroplasticity SM Grieco 2022)
- Thalamický filtr se otevírá, umožňující zahlcení vjemů, emocí, vizí a tělesných pocitů.
- Nárůst gamma aktivace (30–70 Hz) se pojí s intenzivní integrací multisenzorických vjemů (např. Smausz 2022)
2. Integrace (subakutní fáze)
- Reorganizace sítí – DMN se vrací, ale je nyní provázána s limbickými oblastmi (insula, amygdala), což přispívá k emocionální stabilitě.
- Neuroplasticita – psychedelika podporují dlouhodobé synaptické změny prostřednictvím aktivace 5‑HT₂A receptorů a BDNF (Grieco, Melani 2025)
- Neural binding – synchronizace neuronů umožní spojit fragmentované prožitky do vnitřně konzistentního celku.
- Závažnost procesu – bez podpory může integrace selhat a klient zůstává psychicky nestabilní.
3. Terapeutická hodnota psychedelik
Psychedelika představují slibné nástroje v léčbě deprese, PTSD, závislostí a úzkostných poruch – ukazují trvalé změny v mozku, zlepšení symptomů a "reset" DMN .Ale klíčová je právě integrace zkušeností do života – bez ní mohou zůstat prožitky prchavé, destabilizující nebo dokonce škodlivé.
Jak kraniosakrální biodynamika podporuje neurobiologickou integraci
Kraniosakrální biodynamika (BCST) – jemná, nerušící somatická praxe zaměřená na přirozené rytmy těla, vnímání "Breath of Life" a samoregulační schopnosti organismu
Neurobiologické přínosy pro integraci zážitků ASC:
- Stabilizace autonomního nervového systému – obnovuje rovnováhu mezi sympatikem a parasympatikem.
- Podpora neuroplasticity – hluboký klid stimuluje dlouhodobé synaptické ubudině.
- Somatická integrace – propojení ikognitivních zážitků se zkušením těla (insula, limbické struktury, implicitní paměť).
- Podpora neural binding – jemné ladění rytmů umožňuje reorganizaci fragmentů v jeden celek.
- Bezpečné terapeutické prostředí – snižuje riziko retraumatizace, poskytuje oporu v procesu.
V klinických studiích se BCST jeví jako bezpečná, s pozitivními zkušenostmi a využitím v běžné péči (More 2024), přičemž vyzdvihuje, že se zaměřuje spíše na "zdraví jako organizaci systému" než na pouhé symptomy.
Praktická perspektiva: praxe ve studiu Taurite v Ostravě
Ve studiu Taurite v Ostravě pracuji s klienty, kteří přicházejí po hlubokých ASC – s intenzivními nebo destabilizujícími prožitky. Pomoc prostřednictvím BCST poskytuje:
- Nervovému systému čas a prostor k "do-regulaci",
- tělu bezpečné ukotvení zážitku,
- psychice schopnost integrovat prožitky do každodenní identity,
- a transformaci – tak aby ASC nepředstavoval jen epizodu, ale plodný impuls pro životní změnu.

